04_1 ZW - Příspěvek 04_1

Co pro to můžeme udělat - 1

Volné pokračování článku D-éčko 03 - Doba zapomnění-Krize-Opakování chyb

Je třeba opustit ono známé „vědci zjistili“, stejně jako kvantum odborných pojednání, opustit tuto mluvu a jevy začít popisovat lidsky, ve „srozumitelštině“, tak aby porozuměl i Antoušek. Odborníci, ekonomové, politologové, sociologové, račte prominout, vaše prostředí, váš kruh je akademická půda, náš kruh je DEMOS = lid, lidé, občané, občanská společnost. Pokud se podaří „opouštění“ veselejší, vtipnější a lidskou formou, nebude to jistě na závadu. Neboť problémů přibývá napříč společností naší i celého světa.

 Stran těch zmíněných kruhů:

-  Kruhy  za a) se mohou libovolně rozšiřovat, přitom  jsou přísně uzavřené. Vědci, odborníci se baví mezi sebou, mají tendenci kruhy rozšiřovat, ve stylu více vědců větší věda. Obdobně kruh lidu, více lidu, více lidovosti.

-  Kruhy za b) se prolínají, navzájem si vyměňují informace. Postupně se jejich řeč sbližuje, věda a její výdobytky prolínají celou společností do praxe. Akademická půda je zdrojem rozvoje, nikoliv vědy pro vědu, psaní odborných pojednání pro další akademiky praxí nezatížené.

  Prvky vědy a bádání nelze zavést do praxe metodickými pokyny a silou politické moci. Krásný příklad je zmatek v maturitách, podhoubí akademické půdy i budoucí praxe. Obdobně pak, prvky vědy se nedostávají ani do textů zákonů, jazyk český je rovněž věda, stejně jako logika, matematika a další. 

  Logicky zjistíme, že po několikáté přicházíme na to stejné, je třeba pracovat ve třech rovinách: Věda – Stát – Vláda nebo: Vývoj – Praxe – Řízení. To vše v určitém prostředí, u nás v ČR demokracii (demos kratien, česky „vláda lidu“). Význam slova lze  pojmout i tak, že nám nevládne mašinerie ale živé bytosti – lidé.  Vlastní uspořádání kruhů, poměr kruhů a) ku b) pak svým způsobem udává stupeň demokracie, pozici její vyspělost. Společnost se sortuje méně hierarchicky a politicky, nabývá demokratičtější směr k funkčnosti a kreativitě. Tak i slovo "sociální" získává zcela jiný význam než bylo mnohdy chápáno doposud. 

  V kruzích figuruje i vláda státu, stát jsou potom občané a lidé v něm žijící. Nahlédnutím do historie i Preambule Ústavy ČR zjistíme, že státní celek bez občanů nemůže fungovat, ne že by nebylo komu vládnout, je psáno: „my občané …odhodlání společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství,…“. Na výsledky vědy má tedy právo i občan, nedílná součást státu, vláda je tu od toho aby toto vše jistila, méně se věnovala psaní dalších zákonů, více funkčnosti a duchovním hodnotám státu i občanů. Dalo by se pokračovat dál, ve stručnosti stačí, zbytek si demokraticky domyslíme, dotvoříme sami. Jsou to věci nad slunce jasné a všem zřejmé, jen v praxi se tak neděje.  

  Proč se tomu tak neděje, vládo našeho státu?