Zpívánky

Zpívánky - zpěvníček

Měli jste v mládí taky zpěvníček? Psali jsme si do něj texty písní, prostoru pro hudbu bylo tehdy málo, v rádiu zněla dechovka a budovatelské písně. To co jsme měli rádi, psali jsme si do zpěvníčku, ty texty nás pak držely v těžkých dobách.

Dnes je prostoru pro hudbu neomezeně, posety všechny servery, jen význam těch písní jaksi zdigitalizoval, zevšedněl v tom kvantu. Hodnotí se zjev, studiové provedení, obsah se krčí v koutě. Když je v sousední školce dětská besídka, osolí to decibely, že vám skáčou hrnce na plotně a domácí mazlíčci z toho mají několikahodiné trauma. Čím hlasitěji, tím dokonaleji. Hudby je tolik, že je třeba si ji dráty cpát do uší na kole, kolečkových bruslích, chůzi, odpoutat se od reality a neslyšet, čeho se účastním. Ostatní se pak mohou ukoukat aby ty drátky v uších neohrozily provozem, který se stal posouváním od přechodu k přechodu proloženými semafory.

U Semaforu to začalo, tam v šedesátých letech vznikaly jedny z nejlepších písní, ale i jinde, zbytek na rádiu Luxemburg. Vše pak  na Houpačce Jiřího Černého, každou středu v 15 a 23 hodin. 

Konc úvodu, muselo by se konstatovat, že mírný nedostaek neškodí, spíše prospívá a podporuje kreativitu. Proto zastaralé a vnucované odumírá, nadbytek vede k degeneraci. To raději ten zpěvníček a odkázat jej následníkům, ocení jej, některé písně jsou věčné a nikdy se neomrzí, odkázat i s odkazem na YouTube.

Konec úvodu

[1] Kde domov můj - a) Scéna ze hry Fidlovačka, dochovaný záznam z roku 1930 - lze najít pod "Fidlovačka (1930)", zaznělo tam: "Za pár let bude čeština fuč", úžasná pasáž na 3:40 až 4:10 min, dále už oko nezůstanne suché. b) Nahrávka "Pane prezidente - Nohavica" znívala Václavákem jistou dobu každou středu, v závěru zazní pár tónů hymny. c)  Do třetice ta, co každého má zastavit, přikovat k zemi, bez ohledu na režim, systém co zemi řídí. Třeba v tomto podíní: "Československá národní hymna", protože takto stála u začátku našeho zrodu v r. 1918. 

[2] Už je po válce - a) "Výborně jak se zdá..." začíná Aram píseň  "Window - Archa bláznů - 07 Už je po válce.avi". b) Scéna z filmu "Bratrstvo neohrožených", kdy je třeba přehodit výhybku zpět do normálního života: Scéna s Dixim, psem co nesnáší a to jak si začne opatrně prozpěvovat ale mnoho dalšího - "takhle umřít to je teda gól". c)  Vejvodova píseň co obletěla celý svět a zněla v mnoha verzích právě v té 2. světové a dodával síly - "Škoda lásky /Beer barrel polka/Rosamunde", každý měl prostě svou verzi. Škoda jen, že ji od začátku nezpívali společně.