ZW - Ústava ČR
Článek 1 - CO s tím?
"Kořen krize je v ústavě" napsal Pavel Kohout v LN, dne 12. dubna 2012, 13. prosince 2012 vyšel v LN článek Miloslava Sylly, jednoho z tvůrců ústavy: "Měli jsme říct: Vlastnictví je posvátné". Často mluvím o ústavě, převážně odkazuji na Preambuli ústavy jako na záchytný bod. Na KCO jsme založili diskuzi na téma ústavy u příležitosi jejího 20-tého výročí. Nelze zde napsat víc a přesněji než je v samotné knize P. Kohouta Úsvit vydané v roce 2012. Jistě si vzpomeneme, že v té době existovala tato kniha a píseň Pavla Bobka stejného názvu.
"Ústava nesmí obsahovat dvojznačnosti, díry, logické absurdity a konflikty zájmů. Kdyby programátoři psali programy jako právníci českou ústavu, byly by plné fatálních chyb a nefungovaly by.", Pavel Kohout, ekonom a publicista, finanční anylytik. "Ústava byla sepsána v roce 1992 týmem právníků, výsledný text vznikl během týdne", říká se dál a potvrzují to i samotní tvůrci ústavy. Potvrzují to i politikové, nadměrně často požadují změny ústavy. Vynechejme kolikrát ústava byla měněna a jak. Základní státní dokument o který se má občan opírat se nemá stavět jako ptačí hnízdo, má být věcí zásadní a váženou všemi. Zmíním se zhruba o čtyřech bodech ústavy, přestože začtete-li se do ústavy, je velmi těžké přestat.
1. Díry v Ústavě a ústavních zákonech 1-3 Sb. - JAK nazvat občana státu a nedopustit se fatální chyby?
Občan by se patrně měl zvát "Čechrep". PROTOŽE Čech je Čech a Moravan Moravan. Tehdy v roce 1992 se stala chyba a táhne se dál, děnně to vidíme v tiutulcích médií, na reklamních bilboardech typu "Dáme Čechům práci". Do roku 1992 platilo, že Čech je někdo, kdo žije v Čechách. Zatím co státní znak byl změněn podstatně a ono územní dělení odráží, s pojmenováním občana ČR je stále problém. V článcích typu "Životní úroveń Čechů ..." vznikne dojem, že se jedná o situaci pouze v Čechách. Nepodsouvejme textu nacionální příchuť, jsou to jen fakta a logika.
Čechrep, Bójové, Flavisté, můžeme si říkat jak chceme, jméno občana České republiky definování nebylo. Byl definován státní znak, vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní hymna a státní pečeť. Stát byl pojmenován tak, že nevíme jak si říkat a mnozí si pamatujeme na dobu, kdy se o problému mluvilo. Tento nedostatek ústavy vede jen k větší fantazii nás, občanů, k ničemu jinému, doufám. Pokud ano, víme kde je kořen zla.
2. Dvojznačnosti a absurdity. Čl 5 "Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektující základní demokratické principy a odmítající násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů." Strany mají spolupracovat, ne soutěžit, natož používat násilí byť mezi sebou. Násilí je proti lidským právům, která jsou deklarovaná, též zmíněna v preambuli a v LZPS. Strany a politický systém by měly respektovat více než jen základní principy demokracie. Jedním z demokratických principů je, že výsledky voleb by neměly měnit politické uspořádání státu a podněcovat k ještě většímu a volnějšímu soutěžení. Nejdůležitější snad, že žádný systém nevzniká na svobodném a dobrovolném vzniku. Systém je pevný řád, soubor rozhodujících a výkonných bloků, řídící procesy. Systém nemůže tolerovat volnou soutěž s měnícími se pravidly za pochodu.
3. Chyba logiky. Čl. 9 (1) "Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony". Přesto ve vydání z 5. 9. 2011 jsou ZRUŠENÉ celé odstavce a písmena odstavců. Dobré systémy uznávají: a) změna stávajícho, b) nově zařazeno, c) zrušeno. Ústava je nesystémová , nemůže funkčně řídit proces státnosti.
4. Nedostatky. Čl. 10a, (2) "K ratifikaci mezinárodní smlouvy, je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu." V ústavě je zmíněno referendum, přesto referendum stále nemáme ústavním zákonem uzákoněno ani po 22 letech. Věcná, logická chyba nebo nedostatečná vůle našich státních institucí?
Závěr: Poslední dobou lze sledovat další intenzivní návrhy na podstatné změny ústavy. Naší demokratické ústavy, nás NONAME občanů.
- Čl. 18 (3) "Právo volit má má každý občan České republiky, který dosáhl 18 let". Návrh senátora ČSSD: Volební právo rozšířit o cizince s trvalým pobytem v ČR. Informace z 6. 6. 2014.
- Čl. 84 (1) "Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenovaní na dobu deseti let." Návrh poslanců TOP09: Změna doby na 12 let. Možnost volby jen jednou. Dále požadují zřídit poradní orgán ÚS zřízený z jeho bývalých členů. Víceméně doživotní zajištění.
Co s tím?
V době křehké koalice, době krize a celosvětového napětí, napětí ve společnosti ČR. V době občas přirovnávané k zániku kultury jak ji známe, zániku naší civilizace. Může přijít situace horší nebo lepší. Jsou všechny předpoklady pro tu druhou variantu - lepší. Máme na to vytvořit si lepší společenký řád, vyspělejší. Jsme dědicové odkazů našich předků, "jsme povini vůči druhým a zodpovědni vůči celku ... odhodláni společně střežit zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství.." říká Preambule ústavy.
Co s tím:
- Nenavrhovat kosmetické úpravy ústavy představující další náklady, v době krize se musí šetřit, ne rozhazovat zlaté padáky poradních orgánů.
- Nenavrhovat úpravy v neprospěch občanů našeho státu. Neupřednostňovat cizince, nejsou s naší zemi spjatí. Jejich práva jsou dostatečně zajištěna jinou formou, sami zvolili místo kde a za jakých podmínek hodlají žít. Respekt k právu nebude, budeme-li jej měnit dle politické nálady.
- Ústava obsahuje celou řadu fatálních chyb, zaslouží si odborné zpracování od základu znovu. Vyslovili se tak samotní tvůrci ústavy, zaslouží si za to náš respekt, je málo těch, co dokáží přiznat chybu.
- Najde naše země sedm statečných, kteří by se úkolu zhostili zodpovědně? Jistě že statečných, nebudou to mít lehké, podrobeni kritice, nepřízni médií, zato podporovaných rozumnými občany, vlastenci, národním zájmem, všech občanů kteří ví, že systém bez kvalitní ústavy je dříve nebo později odsouzen k zániku.