DIALOG - O příčinách

30.12.2015 06:55

Pojmenoval jste základní příčiny našeho současného stavu, stavu kdy z jedné krize kloužeme do krize  druhé. Té současné říkáme snad migrační, na dveře nenápadně klepe problém environmentální migrace. Na svém blogu, v článku  podracky.bigbloger.lidovky.cz/c/451041/Novorocni-diskuse-o-principech.html jste napsal:

"Stávající ideový a názorový chaos vyplývá z nedostatečné diskuse o principech, z nedostatečného esenciálního myšlení, z nedostatečného zamyšlení nad příčinami. Dále mnozí řeší jen problémy světa a nevidí specifické naše problémy."

a definoval jste čtyři ohrožující principiální jevy:

  1. Zadlužování
  2. Vymírání evropských etnik
  3. Pauperizace obyvatelstva (chudnutí)
  4. Fyzická degreadace biosféry

dále pak jejich příčiny:

  1. Hédonismus, relativismus a escapismus
  2. Funkčně špatné rozdělení peněz a práce (logistika kapitálu)
  3. Vymírání obyvatelstva vyspělých zemí a přelidněnost zaostalých zemí (generační nevyváženost)
  4. Nezaměstnanost, růst nouze a bídy (nebezpečí chudoby a existence bídy)
  5. Ekologické problémy
v důsledku čehož dochází k chudnutí chudých a bohatnutí bohatých a migraci, s třešničkou na dortu jménem terorismus.
 
Velmi často v diskuzích slyšíme: "Může za to X.Y.!" a následuje označení osoby, Kalousek, Havel, Gross, Topolánek, Gottwald, občas označujeme jevy nebo skupiny, totalita, národnost, náboženství atd. A světe div se, může za to příčina, příčinou je příčina. 
 
 
Vynechala jsem Husáka a "husákovy děti", přesto že tam někde má jedna z příčin své kořeny právě ono vymírání. Vymírání vlastně způsobil přehnaný podnět k rození dětí, vymírání je pouze jev relativní, Země je přelidněná, Evropa je rovněž přelidněná. Dovolím si přidat pár citátů vztahujících se k předchozímu.
 
Terorismus je užití násilí nebo hrozby násilím s cílem zastrašit protivníka
 a dosáhnout politických cílů. Terči teroristických akcí jsou většinou civilisté....
...... význam slova, definice
 
Bída je jasně definovatelná jako nemožnost uspokojit základní lidské potřeby jako je jídlo, 
zdravotně nezávadná voda, oblečení, lékařská péče, zubař a bydlení.
Chudoba je jev relativní, který vzniká srovnáním vlastní ekonomické situace
se situací blízkých sousedů.
 
Chudoba sice z chudých lidí nedělá teroristy a vrahy, avšak nefunkční instituce, bída a korupce
zvyšují zranitelnost slabých států vůči teroristickým skupinám a drogovým kartelům.
Pro Bushe se tak prosazení demokracie stalo hlavní strategií boje proti terosrismu, protože nejsilnějším
lékem proti radikalismu je tolerance podporovaná svobodnými společnostmi.
.... Jana Sehnálková, z knihy Politika 21. století z pohledu USA
 
"Humanita je náš poslední cíl národní i historický, humanita je osud český", T. G. Masaryk.
I takový humanista jako byl náš T.G.M však jednou řekl: 
"Kdyby mě někdo napadl, umlátím ho cihlou i kdybych ji měl vyrvat ze zdi".

 

Uvedené citáty  a definice jen dokládají, že negativním jevům společnosti je třeba se bránit, pokud se tomu tak neděje, dochází na kameny a cihly.

"Civilizace vznikla, když po sobě přestali lidi házet kameny a nahradili to slovy", B. Kuras, Tao smíchu.

 

Napsal jste "novoroční diskuze o principech", sledujeme-li dění (Ukrajina, Sýrie, Kurdové v Turecku, Afrika, sesuvy půdy, požáry, Brazílie, El Nino atd.), ale také náš postoj, postoj společnosti, zjistíme že tyto jevy ignorující a zabývající se převážně žabo-myšími válkami: co kdo řekl, neřekl, měl říct. Postoj  je jízdou po slepé koleji. El Nino může být ten náraz vlaku bez brzd do nárazníku slepého kolejiště. Hrnou se na nás důsledky přehlížených příčin. Vybavuje se mi video ze základní školy, kde se kantor žáků 6. třídy ptá" "Co od nás svět očekává?", jeden žák řekne "... nic", kantor pokračuje ve vysvětlování, další žák řekne: "Jsme v háji!", nakonec se mládež probudí a uvědomí si, že změnit svůj pasívní přístup může být zajímavé. Oni spolu v hodině rozmlouvají, vedou debatu, není to nudný výčet informací, které je třeba vstřebat. Z mojí strany se jedná o úvod, proč zahájit DIALOG na toto téma, začněme dialogem, časem se možná přidají další. Absence dialogu, polylogu, společenské diskuze, je hrozba radikalismu společnosti a ten nic neřeší. 

Konec úvodu, Zdenka Wagnerová, 30.prosince 2016

Technická stránka dialogu:

  • Jevy které zmiňuji (Kurdové, El Nino a další jsou zpravidla uvedeny na mém profilu nebo na webech jako "Dobré ránko", "V pravé poledne" a "Den má končit úsměvem")
  • Vedeme dialog, Vaše názory prosím pište, jak jste zvyklý, na svůj blog jako jednotlivé glosy. Přesunu je sem. Zatím mně jiná forma dialogu nenapadá a tento princip se osvědčil už u předchozích dialogů. Může to být například jeden blog "otázky a odpovědi", kde uvedete datum příspěvku a příspěvky pak pod sebou nebo jednotlivé glosy.
  • Technická stránka dialogu, krom obsahové, je důležitá, časem ji snad doladíme :)
  • Snažme se vést dialog tak, aby byl srozumitelný širší sféře, jak se říká: "aby rozuměl i Antoušek." :) Protože cokoliv se děje, týká se všech, volně podle J. A. Komenského.

_____________________ DIALOG s Vlastimilem Podrackým___________________________________

 

Zdenka: Předpokládám, že časem z dialogu vznikne něco jako beseda, že se  přidají další, kterým se současný vývoj a stav světa nelíbí. Každý se však orientuje v příčinách a problémech jinou měrou, tu více, jinde okrajově, což potom v širší debatě může být velkým přínosem. 

Čím, kterým bodem však dialog a následnou nápravu začneme?

Vycházím z toho, mluví o tom například MUDr. Hnízdil, že je důležité znát a odstranit příčinu nemoci, že nestačí jen léčit, že důležité je se uzdravit. U těchto společenských jevů, zasahujících razantně do našeho životního prostředí by to mělo platit násobně.

Uvedu ještě, že jsem si problémy, sama pro sebe, jako pomůcku, rozdělila do čtvero základních:

  •    Příjmy (nízké mzdy a důchody, nízké příjmy státní a obecních pokladen, společenských institucí, nadací))
  •    Logistika (uprchlíci, migrace, zboží, finance, zákony a zákazy, nařízení, ....)
  •    Vztahy (nesnášenlivost, politické půtky, občanské války, náboženská a rasová nesnášenlivost)
  •    Kultura (vzdělání, hledání neexistujícího, červené trenýrky, karty, kavárny, fyzické tresty a násilí, nedostatek argumentů,...)

Jedná se o technickou pomůcku, obranu v případě escapismu - útěkismu v bludném kruhu. Většinu našich problémů vzniká od VZTAHY a odlišnosti v oblasti KULTURA, důsledky jsou pak nesrovnalosti v PŘÍJMY a LOGISTIKA. Bez určité KULTURA (vzdělanosti) nejsme účinně schopni čelit příčinám našich problémů a sklouzává se více k radikalismu.

Začněme u escapismu, u toho jak nám nabourává přirozený běh života, jak utíkáme od problémů a kupíme je, protože kdo z politiků začně opravdu řešit, stane se nepopulárním. Podíváme-li se do diskuzí nebo do denního tisku, jedná se o spirálu. Spirála nesmyslů ověnčená reklamami na výrobky které už ani nepotřebujeme, přitom v jiném koutě světa je jich třeba katastrofální nedostatek. Tu spirálu nedokážeme zastavit jako krasobluslaři, zaseknutím a s úklonou na závěr. Točíme spirálu podonou víru v umyvadle, končící volným pádem do kanalizace. Máme  účinný obranný prostředek proti escapismu? Já ho vidím.

30. prosnce 2015

_______________________________________________________________________________________

Vlastimil Podracký:  Zůstaňme tedy u pojmu escapismus. Je to pojem, který jsem tak trochu převzal z jiného významu. Správně by se měl nazývat společenský (sociologický) escapismus vzniklý původně z extrémního individualismu. Vysvětlil jsem jej poprvé v diskusi s panem J. Fuchsem na stránkách časopisu Distance. On měl za příčinu stávajícího krizového stavu hédonismus a relativismus. Tvrdím, že to má jednu společnou příčinu, je to ztráta ontického smyslu života, která nakonec vede k "úniku" do nicoty, zavrhnutí věcí, které člověka přesahují (kvalitativně, objemově i časově) a tím i ke ztrátě vize budoucnosti přesahující termín dožití jednotlivce. Escapisté mimo jiné nechtějí pokračovat, nezajímá je co bude po jejich smrti, žijí jen dneškem. Samozřejmě, že to platí především pro hédonisty, ale nemusí to být zrovna užívání života nebo hromadění materiálních statků. Naopak hédonista nemusí být zrovna escapistou.

 Dnes se escapisté projevují v názorech na migrační krizi a tak tento společenský jev se poprvé nějak viditelně projevil na veřejnosti. Escapistům nevadí, že národ zanikne v hordách muslimů, že kultura předků zanikne v islámu. Oni tuto vizi rádi přijmou, protože je zbavuje zodpovědnosti, oni se budou tvářit jako míliusové, jako humanisté, pochlebovat a sbírat tím pozornost, zájem, peníze, postavení. Vypadají jako zrádci národní vize, ale oni byli vychováni – k NIČEMU, jim to nepřijde, národ je vize přesahující jednotlivce a proto jej pověsili na hřebík, nezajímá je, protože by je to jako nihilisty zatěžovalo. Kosmopolitismus, tedy jakási vize lidstva bez národů, je někdy pro escapisty zástěrkou. Kosmopolitismus znamená oslabování národní vize a dobrovolné splývání etnik a kultur. Je to sice hloupost, ale přece jen to má nějakou morální náplň. Escapismus je naprostý únik z dějin, NICOTA vytvářející příští zmatky a chaos, války apod. Přitom escapista může být velmi altruistický a dokonce zodpovědný. Ale jen pro současně žijící lidi. Je odloučen od budoucnosti. Velmi to zapadá do představ konce světa, prostě: „po nás potopa“. To je další zástěrka pro escapismus – proč se starat o svět, když stejně zanikne. Další výmluvou je „spontánní řád“, tedy představa, že se všechno vyvíjí samo a člověk nemá zasahovat.

  Protože escapismus je podporován skrytým establishmentem, tedy těmi, kteří ve skutečnosti vládnou, je jakousi předpolitickou oficiální doktrínou, jsou na něm zbudovány všechny současné ideologie. Třeba genderový feminismus, který vůbec nepočítá s rodinou a rozdílným posláním ženy a muže v přirozeném řádu věcí. Nebo multikulturalismus, který vidíme už dávno v Libanonu (občanská válka) nebo v Sýrii, ale stále je oficiální doktrínou a nikdo se neodvážil jej odvrhnout jako nesmysl. Další escapickou (nihilistickou) ideologií je relativismus – snižování hodnotných věcí a povyšování nehodnotných. Kromě multikulturalismu k tomu patří tzv. „duhová společnost“ – všichni jsou stejně hodnotní, homosexuální vztah neplodí děti a je v řádu života jako nehodnotný, ale má stejná práva jako rodina, která dělá pro společnost nezastupitelnou činnost v reprodukci. Všechno je nihilisticky srovnáno, jsou si rovni ti, kteří společnost zatěžují s těmi, kteří ji drží svojí prací. Lidská práva jsou jistě důležitým kodexem, ale v escapické společnosti se stala náboženstvím právě proto, že se vztahují jen k žijícímu jednotlivci a vůbec nemají vztah k budoucnosti. Tím nekritizuji tato práva sama od sebe. 

  Tak by se dalo pokračovat. Je to tom celá kniha – Nadčasový humanismus.

_______________________________________________________________________________________

Zdenka: Kniha je jedna věc, dialog jiná. Často se "utíkáme" ke knihám a do dialogu vcházíme nebo se k němu vracíme. Zdá se mi že escapista tíhne více k monologu. Zmínil jste vizi a lidská práva, jsme u příčiny číslo jedna - hédonismus, relativismus a escapismes, mají-li pojmenování, znamená to že existovaly i dříve, problém nastává při jejich přebujení, těžko se pak "háže zpátečka", v malém množství tolik něškodí.

Když jsem řekla, že obranný prostředek vidím, měla jsem na mysli vizi. Chybí nám vize, společnosti chybí vize. Jakýkoliv spolek, nemá-li vizi stane se postupem času demoralizovanou jednotkou. Krize mají převážně morální příčiny. Krize v sobě skrývají i příležitosti, doslova skrývají, většina zlomená nebo zasažená krizí je mnohdy nevnímá, čekají záchranu "shora" nebo na zázrak. Krize nás dostávají do nedůstojných podmínek, množí se obavy, strach, přiklání se k radikalismu. Krize tedy může být překonána pouze moráními hodnotami, pokud její příčina je v amorálnosti. Vráťme se zpět, k úvodu a citátům, nebojme se vizi označit jako vize svobodné společnosti. Taková vize pak má dostatečně nadčasový ráz, se svobodou jsme v určitém bodu, svoboda je cesta, směr, vize. 

Ve skutečnosti a v politice jsou však v rámci "naší" ochrany vymýšleny další a další zákony, které svazují nejen jednotlivce - občany, ale i státy. Technika jde dopředu rychleji než naše schopnosti mentální, vymyslí se výrobek (kamerové drony, vozítka sekway), trh je nabízí a zákonodárci vytváří zákony kde a jak se smějí používat. Takových vynálezů můžeme očekávat v brzku daleko více, může se stát, že napříště budeme výrobky kupovat už se zákonem o jejich používání. Konečná fáze může být, že nebudete smět vynalézt něco, co zákon nepřipouští. Přebujelé  zákonodárství brzdí kreativitu a potlačuje pud sebezáchovy, je útokem na svobodu, snaží-li se zákonodárci uřídit absolutně všechno. 

Zatím co politika a zákony ošetřují hlavně hmotné statky (daně, dotace, hospodaření, přerozdělování, limity, sankce), morální faktory zpravidla nežeší. Politické a lidské řešení morálních vlastností lze najít v lidských právech, ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN. Zákony pak s nimi musí ladit. Zákony nemohou omezit nebo limitovat escapismus, hédonismus, relativismus a další prvky ohrožující funkčnost státu a společnosti, lidská práva domnívám se schopná jsou, kladou důraz na morálku, také jsou na mezinárodní úrovni. Například už v samotném Úvodu je "... že je nutné podporovat rozvoj pátelských vztahů mezi národy,....", "že stejné chápání těchto práv a svobod má nesmírný význam pro dokonalé splnění tohoto závazku" a ten závazek byl označen za "nejvyšší cíl lidu". 

Lidská práva s příčinou nijak nesouvisí, nedostatečná úcta k nim však zvyšuje naši  zranitelnost, nejsme-li schopní je praktikovat. Jsou odkazem našich předků budoucnosti. Jsou protiváhou převažujícího uvažování v hmotné (spotřební a zábavné) rovině na úkor roviny morální. 

Můžeme přejít k příčině 2 - Funkčně špatné rozdělení peněz a práce? Předpokládám, že funční rozdělení bude pro mnohé už konkrétnější a zajímavější téma, snad i dlouho očekávané.

31.12.2016

 

Dnes je konec roku, dovolím si přidat citát a trochu numeorologie charakterizující rok 2016:

"Tam, kde není lidská etika, nelze vybudovat nic lidského, nic dobrého a společnost je odsouzena buď se mezi sebou povraždit nebo se rozložit.", Yekta Uzonoglu, Kurdský lékař žijící v ČR.

 

"Při sečtení čísla 16 vychází číslo 7. Je to číslo Karmy - to je zákon příčin a následků.
V knize - Partnerství a numerologie od H.W.Kritzingera - se píše, že Karma znamená jednání člověka na základě znalosti zákonitostí ve svobodě, kterou člověk vymezuje sám sobě. Čím zralejší je člověk, tím větší je jeho svoboda. Žije-li v takové svobodě, poslouchá svůj vnitřní hlas - nikoli přání svého Já, které ho může dostat do závislosti.
V Karmě se zrcadlí svoboda člověka, ukazuje, jak svobodný je ve skutečnosti.
Je důležité, abychom vytvořili podmínky pro takové příčiny, aby následky byly pro nás přínosem a ne pádem.", Iva Rut.

_______________________________________________________________________________________

Vlastimil: Stále se vracíte ke svobodě a lidským právům, určitě největším výdobytkům evropské civilizace. Ano, především svoboda je podstatná (prosazování lidských práv by nemělo svobodu omezovat, což se mnohdy děje). Ale z těchto hodnot se v nihilistické společnosti staly nástroje. Nihilistická společnost spěje k chaosu, hodnoty nemá, staré hodnoty se staly nástroji různých zájmů. Lidská práva se stala nástrojem zasahování v Iráku, zasahování do našich poměrů zvnějšku. Svoboda se stala svévolí a je vlastně zástěrkou pro zlodějiny a korupci. Bez překonání escapismu se s tím nic nenadělá a Vaše snahy jsou jaksi plané a stejně plané jsou všechny diskuse o tom. Musí být řád, který zajistí, aby tyto hodnoty byly hodnotami a nebyly zneužívány jako nástroje. Pokud bychom měli o tomto vést diskusi, musíme vést diskusi o řádu.

Ale článek je o něčem jiném. K čemu je nemocnému člověku svoboda a lidská práva? Leží na posteli  a co z toho má? Nemocná je společnost a diskuse o principech krize musí vést k uzdravení z nemoci, abychom si potom mohli užívat hodnot. Společnost je nemocná především bytostnými problémy. Jestliže vymíráme, potom jsme nemocní. Jestliže ničíme přírodu, potom jsme nemocní. Jestliže degradujeme fyzicky pohodlným životem, potom není něco v pořádku s našimi životy, to neznamená jen pro současnou generaci, ale jak bude potom vypadat ta příští?

Escapismus je vytěsnění těchto problémů z hlavy. Je to ztráta ontické vize, tedy bytostného myšlení o věcech přesahujících současného člověka. Tím vzniká prázdnota. Všimněte si diskuse o migrantech. Schwarzenberg tvrdí, že musíme migranty přijímat. Pokud by se ho někdo mohl zeptat, jak si tedy představuje budoucnost naší země, tak to prostě neví a na to neodpoví. Je prázdný. Potom odmítne zodpovědné námitky, třeba o tom, že tím vznikne multikulturní společnost jako je třeba Sýrie a s tím i války a neštěstí. On prostě takto nemyslí, vůbec ho to nenapadne, protože žije jen dneškem a zodpovědné chování ohledně společnosti považuje za nepřípustný nacionalismus. Nacionalismus je vůbec zástěrka pro odmítnutí zodpovědných úvah o budoucnosti naší země. Prostě escapista nemyslí, jeho mozek je vymytý, je nihilistou a v mozku má pouze nějakého ideologického švába, tedy opakuje nějaké naučené mantry, které mu podstrkuje skrytý establishment. Navenek to vypadá, že je řízen. To je sice možné, ale víme i z komunistické doby, že takoví lidé museli svým mantrám věřit. Člověk obvykle není úplnou loutkou, má svůj rozum, a pokud je proti, nějak se to projeví.

Pokud k tomuto nic nemáte, můžete napsat komentář k dalšímu tématu: Funkčně špatné rozdělení peněz a práce.

2. ledna 2016

___________________________________________________________________________

 

Zdenka: S radostí :) Ač přiznám se, nevím o žádném řádu, který by zajistil posílení hodnot. Snad příklon k etice a morálce ale pokročme, pojďme k hodnotám pracovní síly - Funkčně špatné rozdělení peněz a práce. Mám na to dvě věty - zkratky:

"Chyba v logistice kapitálu", je možné konstatovat nebo také:

"Pokud si neuvědomí, že za odvedenou práci nezaplatí, "jejich" produkce se nebude kupovat".

Příčinu jste popsal podrobně, na nedostatek dalších informací si rovněž nemůžeme stěžovat. Ale CO S TÍM? Pomáhá si problém představit v daleko menším celku. Třeba Andeas Claus takto bravurně a vtipně vysvětlil publiku, proč dluhy nejde nikdy splatit všechny. Pokud mzdy stagnují, stagnuje i odbyt a to jak zboží tak služeb včetně kultury. Atrofujeme, další čtyři příčiny pak mají prostor k růstu. Escapismus se dostává i tam, kde dříve nebyl. Pokud někdo tráví dvanáctihodinové šichty v "práci" a inkasuje 55-58,50 Kč na hodinu, je mu ohrožení přírody v Brazílii nebo Indonésie slušně řečeno vzdálen. Nízké mzdy jsou i příčinou nízké populace ale také zdroj špatné nálady, mnohdy až beznaděje. To vše díky kumulaci kapitálu jinde. Dejme tomu, že kapitál proudí do investic tvořící další pracovní místa. Nic to neřeší, není kdo by produkty kupoval, není za co. Orientujeme se na vývoz, podpoří se poklesem CZK. 

Mluví se hlavně o výrobě, ve smyslu růstu HDP, nikoliv o růstu hodnot. Máme nadbytek nebo dostatek elekroniky, automobilů, zbraní, bytů, potravin i léků. Vše doporučováno všudepřítomnými reklamami i nadbytkem ochodních zástupců, neproduktivní leč drahými službami zvyšující ceny.

Položme si otázku: Co od nás svět očekává? Pracovat a spotřebovávat? Pokud to nebude stačit, dovezeme si pracující i spotřebitele odjinud? Ne, je to jinak. Otázka je název tří minutového videa YouTube o žácích 6. třídy, kdy pedagog předkládá třídě úkol: "Přemýšlej, jak by se dal změnit svět a jak ten nápad uskutečnit". 

Měli bychom o tom usilovně uvažovat, už proto, že do Evropy přicházejí statisíce lidí, chceme po nich "se integrovat", čili vyznávat stejné hodnoty jako my, ale sami nevíme, které to vlastně jsou. Mnohdy se vyčítá nedostatečná vstřícnost vůči imigranrům, snad je příčinou i strach, že pokud naše hodnoty nepřeváží jejich, zvítězí které?

Kdysi platívalo heslo: "Zpátky ke strojům", snad je na místě: "Zpátky k hodnotám". Člověk se nerodí aby 12 hodin stál u výrobního pásu a vyráběl zboží na sklad. Pokud někdo takovouto práci přijme, je to z nedostatku jiné, lukrativnější nabídky. Ta na trhu chybí nebo není chuť ji zaplatit, mohla by narušit náš spotřebitelsko - zábavní řád. 

Jsem přesvědčená, že máme na obojí, na výrobu užitečného zboží i potřebných hodnot. Jen chvíli jsme byli v zajetí spotřeby, což je logické, předcházel tomu dlouhý materiální nedostatek, způsobený válkou a po té podporován komunistickou neschopností nasytit dostatečně trh zbožím. A právě tehdy ten nedostatek způsobil, že tehdy programátorka šila doma oblečení, lékař opravoval chalupu. Nedostatek (funkčně špatně rozdělené zboží, které převážně odcházelo za hranice) nás něco dalšího naučil.

Sklouzla jsem opět do popisování stavu věcí, nyní:

CO S TÍM? 

Politickové podporují špatnou logistiku kapitálu, směrem od produkujících ven státu. Sledují objemy vývozu na místo úrovně vlastních občanů. Lákáme investory na levnou pracovní sílu. Máme drahý stát a levnou výrobní sílu.  Správa státu vyjde, v přepočtu na jednoho občana včetně miminek, na 115.000 Kč ročně. Občan s minimální mzdou vydělá čistého kolem 108.000 Kč za rok, takových lidí je údajně cca 230.000.

Tohle vám ještě žádný politik neřekl? On to prostě neví, veze se na jiné vlně než my. Musíme jim to říct. JAK? Nejlépe česky. Tehdy jsme po práci dřeli, pletly, šily, vyráběli nábytek, opravovali domy. Dnes tomu bude naopak, musíme mluvit, za sebe i za druhé. V Německu je minimální mzda 8,5 euro na hodinu, naši senioři obdrželi valotizaci důchodů 40 Kč na měsíc, asi šestinu hodinové mzdy našich sousedů. Kde je chyba, v důchodcích nebo v nefunkčnosti elitářského přerozdělování? 

Domnívám se, že můžeme přejít k bodu 3 - Vymírání obyvatelstva vyspělých zemí a přelidněnost zaostalých zemí. I když zdá se, my k vyspělým zemím nepatříme, z hlediska porovnání většiny příjmů obyvatel jsme spíše zaostalou zemí. Zaostalou jsme i po té stránce "jiných hodnot", ač naše novoroční ohňostroje byly IN.

2. ledna 2016

_________________________________________________________________________

Vlastimil: Tvrdíte – zpátky k hodnotám. Jenomže my tu hodnoty máme, ani ne tak špatné. Máme svobodu, demokracii, lidská práva. Problém není v těchto hodnotách. Dovedete ty hodnoty, které nemáme, vyjmenovat? Pokud ano, potom zjistíte, že jsou to právě ty, které odešly s escapismem, tedy se ztrátou ontické vize a přechodem k escapismu, hédonismu a relativismu. 
Problémy jsou v těch čtyřech příčinách, které jsem vyjmenoval. Takže přejděme k příčině 2: Špatné rozdělení peněz.
Zde je možno dělat jen nějaké dílčí opatření. K opravdovým opatřením bychom museli mít samostatný a velký stát s vlastními zdroji (asi jako Rusko). Je možno vystavět pro mladé rodiny levné byty. Je možno mít vlastní státní banku bez poplatků a postupně do ní přetáhnout většinu klientů. Je možno vyzvat občany, aby koupili státní dluhopisy a určit, že je nesmí vlastnit nikdo vyjma domácích občanů (tím se dostanou úroky k občanům a neplatí se do zahraničí). Je možno nasadit korporátní daně. Je možno rozvíjet obchod s Čínou, která by mohla naše výrobky kupovat. Má smysl ovšem, aby kupovala jen výrobky státních podniků a zisky se dostávaly domů. Je téměř nutné, abychom tu měli podniky světového významu, ne jen nějaké dceřiné společnosti, které holdingům odevzdávají zisky. Ono by to šlo, ale nesměli bychom být escapičtí. 
Baťovi se to kdysi podařilo. Kdybychom tu měli takový koncern, který z celého světa sem přitáhne zisky, hned poskočíme k vyšším metám. Ale myslím si, že nám to velcí hráči nedovolí. Proto buďme rádi, že mám alespoň Babiše, který daně platí v naší zemi. On by taky mohl centrum přenést do Holandska, jako Kellner, a daně platit tam. Je potřeba si spoustu věcí uvědomit právě v souvislosti s bodem 2. Nedělat potom zbytečné akce a ataky na vládu, nereálné požadavky apod.
Ale to všechno předpokládá překonat escapismus, protože stát musí být veden vlastenci, nikoliv escapisty. Takže řešení bodu 2, je bez bodu 1, neřešitelné.
Já jsem nepsal body do diskuse, abych je sám odpovídal. Na to jsou ostatní. Na tomto blogu nevidím zrovna moc odpovědí a nějakých řešení.
Jenom bych chtěl říci, že stálé napadání politiků, že neřeší to nebo ono, by mělo být trochu sofistikované, protože většinou oni nic moc dělat nemohou, nemají pravomoci. Vidíme to na uprchlické krizi. Sobotka se nejprve kasá, jak on to všechno v EU zařídí, že nám žádné kvóty nedají. A nakonec kvóty přijme. Nemysleme si ovšem, že Slovensko a Maďarsko něco nadělají. Brzy stáhnou ocas mezi nohy a odplíží se s kvótami na krku. Jsem zvědav, co udělá EU s Polskem, které už pomalu dělá opatření nepřípustné pro EU.
3. ledna 2016
_______________________________________________________________________________________________________________________
 
Zdenka: Rozdělím odpověď tak jak jste kladl otázky, ono nás ty dlouhé texty už unavují, stejně jako kvantum článků, kde v úvodním obrázku je jeden z politiků, nebo nějaký masakr životní nebo přírodní katastrofy. Odcházíme (utíkáme, escapujeme) ke knihám nebo hudbě, písním. Proč? Protože mají rytmus, ladí, potěší, sdělí něco nového atd.
I. Dovedete ty hodnoty, které nemáme vyjmenovat? - Nehodlám rozšiřovat repertoir, myslím si že jsou dostatečné, měli bychom uvažovat CO S TÍM a to doufám děláme. Tady se mi vybavuje rozdíl mezi myšlením a uvažováním, berme prosím s rezervou tuto stručné o Budhismu a Platonismu, vše má své místo a vyváženost je žádoucí. 
Myšlení (meditatio) je proces ve kterém se pouze jedna informace opakuje v kruhu znovu a znovu, a tak ztrácí smysl, a zůstane bez efektu, nebo může vyvolat sebe-hypnózu. Uvažování je diskuse se sebou samým. Je to nesrovnatelně těžší než myšlení, protože i největší logičnosti, musí být kontra argument nalezen. Uvažování dává požitelný efekt vždy.
Závěr: Protože se bez bodu 1 se nepohneme dál, zmínil jste a já souhlasím, vplývá z toho, že nemá smysl myslet směrem JAK TO NEJDE ale uvažovat jak negativní příčiny a jejich nadlimity eliminovat. Nemusíme dělat ataky na vládu ale sledujme, jak který záměr pomáhá celku nebo jak naopak tíhne k escapismu.
II. Špatné rozdělení peněz, jak ráda říkám "chybná logistika kapitálu" a jejich důsledky: rostoucí chudoba, rozevírající se nůžky, neschopnost splácet dluhy, vytváří další negativní jevy. Rozdělení nebo logistika je téměř totožné, chyba logistiky evokuje absenci logiky. Dále, stát a vláda tu není od přerozdělování, ale aby se hospodařilo, jako dobrý hospodář, kterému jde o jeho "hospodářsvtí". Namísto představy o živém hospodářství, o prostředí kde je radost žít, se čím dál víc vztahují ruce se slovy: "přispějdte, darujte, dotujte, potřebujeme ještě víc, nepostačuje" atd. Nemáme bídu ale roste zde chudoba. Chudoba je jev relativní, vzniká porovnám s okolím. Proč se tedy reálně nepodíváme na to, co jsme měli tak často na mysli dříve a mám i dnes - porovnávání s vyspělejšími státy.
Porovnáváme naše statky s okolím a okolními státy. Už méně se ptáme, JAK TOHO dosáhli. Chtějme totéž, včetně způsobu jejich vývoje. Nemůžeme to co nemáme po někom chtít, bylo dost času to okoukat a realizovat. Místo toho jsme se více soustředili na jejich pomlouvání, tam kde se jim nedařilo nebo sváděli vinu na bůhví co a koho. Nido nemá zájem mít chudého souseda, stejně jako sousedství nebrání dobrým obchodům. Nakonec se budeme cítit lépe, my i sousedi, parneři.
Chybná logistika kapitálu je ošemetná věc, také platí, že: "Zisky se kapitalizují a ztráty socializují", známe to zejména při sanaci zadlužených bank.
Závěr: Snad příliš obecné, co píšu k bodu dva, právě proto, že je to tak rozsáhlá a zanedbaná oblast. Dost silný motiv, pouvažovat, jak to udělat, abychom za nějakou dobu mohli říct: "Dokázali jsme to!" Má to jednu podmínku, více hledět na prospěch celku (státu) než na prospěch vlastní kapsy, taky si laťku obrazně posunout výš, občas si i nad laťku skočit.
III. Přejdu takový nesmysl, že "buďme rádi že máme Babiše, který platí daně u nás". Kdyby MF platil daně jinde, to už by byl Masakrokocourkov. Navíc jsem od něj neslyšela jak naši úroveň pozvednout jinak než že výběrem daní a "všichni se obávejte kontrol", víc nebudu rozebírat. Ale líbí se mi, co jste napsal: "Na to jsou ostatní a moc odpovědí tady nevidím". Ostaní nadávají na politiky, kritizují každý jejich krok, přitom nápravu finanční i morální očekávají od těch, co kritizují, shora. Pojmenovala bych tento negativní jev ale neudělám to. Tato vláda nedokázala občany nadchnout žádnou vizí, snad proto jim pouští ohňostroje, ve stylu chléb a hry. Ve skutečnosti jsme mnohé prohráli. Naučíme se lépe pécti chléb?
Závěr: Náš úkol je pošeptat lidem, proč je dobré a žádoucí chtít něco víc, něco nad laťku. Že chudoba není hloupost, není nutno se za ni stydět, skrývat ji, že ostudou je v ní trpně setrvávat. A na to jsou tu ti ostatní, každý je přece odborník na něco jiného. Uvidíme kolik je ostatních, kteří hodlají opustit zaběhnutý způsob myšlení, čekající něco jiné od stále stejných.... Odpovědi se budou jen syspat :)
Snad jsme u podstatného, zisk vidíme převážně u hmotných věcí - výrobků, přepočtených na HDP, DPH a daň spotřební. Růst hodnoty společnosti, morálních vlastností, etiky, klutury, je pole neorané. Tak nevnímáme souvislost příčiny první s druhou. Nečekejme zázrak okamžitě, ještě vše musíme pokrátit, aby to mělo "požitný efekt". Umět to říct během pár minut nebo z toho udělat "vakcínu". Většina lidí se chce bavit, nechápe že ani zábavu nelze rvát adrenalinem donekonečna, nechápe že až budou na oné téměř kolmici exponenciální křivky, pád bude prudký a bude bolet, přijde šok. Bez šoku si však změnu směru "ti ostatní" představit nedovedou. Připadá mi to jako pohádka Boženy Němcové Sůl nad zlato: Chtěli jsme se mít dobře po všech stránkách ale těch pravých hodnot jsme si nevšímali, přišel šok - nedostaek soli. Źivot je vlastně pohádka, občas režírovaná jako horor.... "A zazvonil zvonec a pohádky je konec", zlo bylo potrestáno a všichni spolu žili šťastně až do další pohádky.
......................................................
Uvažuji takto: máme ohrožující jevy a jejich příčiny. Nelze probírat pouze ohrožující jevy, zároveň je třeba eliminovat negativní příčiny, abychom se vrátili do roviny řádu hodnot, lidských hodnot - humanity. Měřitelnost úspěchů je a bude v činech ladících s tímto řádem - humanitou, čili principy lidskými a pozitivními. Stejným způsobem je třeba se chovat k naší planetě Zemi. Toto nelze donekonečna odkládat, ohrožení je značné.
4. ledna
__________________________________________________________________________________________________________________
Vlastimil: Tento díl je možná poslední v tomto dialogu. Diskuse o principech, tedy pojmenování ohrožujících jevů a jejich příčin, je rozsáhlá. Jde  hlavně o uvědomění si těchto příčin, abychom nedělali zbytečné akce. Já osobně se budu vždy k tomuto článku vracet a odkazovat se na něj a dokazovat, že není v našich silách všechno řešit, protže příčiny jsou hluboké a mají příliš obecný charakter.

O příčině 1 skončíme pouze konstatováním, ale nemyslím si, že to vyřešíme. Pouze můžeme navrhnout nějaká opatření, která by zvýšila zodpovědnost lidí sama za sebe, za svoje rozhodování. Morálka vždycky vznikla teprve tehdy, když lidé mohli něco měnit, měli „perspektivu úspěšnosti“. Nelze hlavou bušit do stěny, je možné řešit jen to, když tím bušením něčeho dosáhnu. Tedy bušit na správném místě. Zde vidím především zvýšení demokratického rozhodování lidí tam, kde je možné, tedy v obcích, což vede k větším pravomocím obcí. Jinak lze morálku pozvedávat jen výchovou – tedy dohodnout se na výchovných programech a co v nich bude.
O příčině 2: Ohledně špatně distribuce peněz je možno dělat na státní úrovni  v EU málo. Chtělo by to větší samostatnost a oddělení. Potom by bylo možno nasadit korporátní daně, cla na dovoz některých výrobků, třeba zemědělských, které jsou v EU dotovány a naši zemědělci nic nedostávají. Potom je také možné zajistit státní banku, ve které budou uloženy peníze státu, měst a obcí. Občané by měli nízkou sazbu plateb. Státní dluhopisy by měli vlastnit jen občané.
O příčině 3: Zastavit vymírání je nutné. I když Vaše námitky jsou velmi dobré a je zapotřebí je brát v úvahu, nic nás nezbavuje povinnosti mít děti v reprodukčním množství. Tady je mnoho možností k diskusi jak to udělat. Já vidím zatím konkrétně byty pro mladé lidi, které by byli levné (nájemné čistě ekonomické bez zisků) a to i ve velkých městech. Byt by se potom dostal do vlastnictví, pokud by počet dětí byl větší než dvě. Ale podmínka by byla, že nájemné platit musí a pracovat také musí. Když nic jiného, potom na veřejných pracích. Náklady na děti by měly být nízké, školky dostatečné. Jsem pro to vytvářet podmínky, nikoliv přímo platit peníze. Podmínky pro práci, bydlení, školku, školu apod. Soukromé služby jsou drahé, služby by měla poskytnout obec. V obci diskuse o tom. Obecní daně by se mohly v určitém rozsahu měnit.
V rámci světa podporuji program „oddělených domovů“ (viz moji knihu Návrat k domovu). Nikdo nic nedostane. Zaostalé státy si musí řešit svoje věci samy. Mohou dostat pouze investice, tedy postavit průmysl a zaměstnat lidi, pokud se to vrátí a je to přínosné. Mohou dostat zdravotnickou pomoc a vzdělání na evropských univerzitách ( s tím, že se vrátí domů). Jinak nic. Vyhlásí se ve světě přírodní rezervace, které nemohou sloužit k zužitkování a musí se bránit třeba i zbraněmi.
Příčina 4: Odkazuji na materiály ekologů, myslím si, že oteplování není zcela vina člověka, nicméně přechod k obnovitelných zdrojům je nutný z jiných hledisek.
Nicméně jsou opatření mající sdružený dopad, působí na zlepšení situace ve všech nebo více, zhoubných příčinách. Proto si myslím, že je potřeba mít 4 body v paměti, vždy když něco tvoříme. Já osobně vytvořím program (politické strany, která se ho bude chtít ujmout). Jeho část je hotová, je to bývalý program Konzervativní strany v době, když byl předsedou Martin Rejman. Když byl vyhozen, escapisté, kteří zvítězili jedním hlasem při volbách, ho vyřadili a dali tam svoje „zbožná přání“ a různé nesmysly. Dopracuji a předložím k diskusi, zároveň vždy připomenu, který bod zhoubných příčin řeší. Tentokrát to nebude tak zcela nezajímavé jako diskuse o principech, protože lidé přecejen ke konkrétním věcem budou mít více připomínek

_______________________________________________________________________________________________________

Zdenka: Uvedl jste, že tento díl je možná poslední v tomto dialogu. Zprvu jsem nesouhlasila a chtěla pokračovat už konkrétními návrhy a prací. Nyní plně souhlasím. "Mít ty body stále na paměti", to je to, jak se obrnit proti escapismu. Na jedné besedě, v lednu 2013 jsem doslova řekla: "Musíme si to říct v bodech, předkládat projekty. Mít vizi, vizi co dál". Mluvila jsem tehdy poprvé na videokameru, chtěla jsem toho říct víc, ale jako vždy tlačil čas, bylo nás hodně a každý chtěl říct to své, prosadit to své, tak jsme se rozprchli po světě, tedy republice a uplynuly další 3 roky.

Čas přímo tepe nebo je "těhotný" oním musíme už být konkrétní. Také čtvrtečí BESEDA se ponese v tomto konkétním duchu, jak jsme si s našim hostem před Silvestrem sdělili a narážím na totéž i jinde. Toto vše nemohou být pouhé náhody, to je směr, vývoj, realita.

Závěrem si dovolím citát a vyjímečně i odkaz na článek, ještě jsem jej nestačila přečíst a patrně se i k němu budu chtít v budoucnu vracet. Citát našla a uvedla přítelkyně Alena Kasiková a zmiňuje řád, dotýká se i příčin: " Vstoupili jsme v demokratický řád bez politické kultury demokratickému řádu vlastní. Jako kdybychom divocha z džungle posadili u počítače“. Celý článek www.demokratickystred.cz/cizi-slovo-na-k-a-polska-otazka/

Máme před sebou hodně práce a to je dobře. Práce šlechtí :)

Děkuji Vám, pane Podracký za velmi příjemnou atmosféru a ráz dialogu. Zdenka Wagnerová , 5. ledna 2016

 

 

 

Nebudu zastírat, že tento dialog měl jisté technické nedostatky, padající na moji hlavu. Formátování bylo rozdílné a jeho odstranění na webu spíše nemožné. Beru to jako poučení pro příště, příště o něco lépe. Zdenka

 

 

Zpět