DIALOG - O důchodové reformě

Důchodová reforma je a bude jedním z hlavních dějů, ač je jinými jevy často stavěna do pozadí.  Týká se všech, od právě narozených po ty nejstarší. Nakolik společnost bude zajímat a která z navrhovaných reforem zvítězí? Otázka kterou je nutné položit napříč společností, po "zazáření" II. pilíře a jeho pohasnutí po necelých 3 letech fungování, se zanecháním patrně nesmazatelných méně prospěšných jevů.

Otázky samotného rušení II. pilíře by vydaly na samostatnou diskuzi. Princip zrušení patrně bravurně zakryje to, co mělo zůstat skryté, že vložené finanční příspěvky neodpovídají těm vyplaceným. Dalším nedostatkem je, že vlastní ukončení vyvedlo finanční prostředky ze sociálního pojištění. V jaké výši? Koho to zajímá. Byly to miliony nebo miliardy?

Důchodová reforma musí směrovat k transparentnosti a vyhnout se prolínání s jinými sférami, například se stavem toku vody v naších řekách. Zdá se to přehnané ale není. V navržených reformách toto prolínání existuje a transparentnost hasne aniž by začala.

Hlavní problém je v nedodosatečné příjmové stránce důchodů - v sociálním pojištění. Dostatečnost nelze zajistit tím, že příjmovou část ještě více snížíme. Že zvýhodníme určitou skupinu společnosti, například rodiny s více dětmi tím, že budou od plateb osvobozeny. Samotné "navýšení počtu" dětí v rodině negarantuje jejich budoucí přínos pro společnost ani důchodový systém. 

Děti mohou být přínosem systému, ale nikoliv jejich prostředkem.

Porodnost a přirozená udržitelnost společnosti má být řešena samostatně, pokud má být vůbec řízena státem. Rozdíl mezi řízením a podporou je velmi křehký, v zemích s méně vyvinutou demokracií a humanismem se křehkost mění v třaskavou směs společenského charakteru, obrazně řečeno. Věcně řečeno: příčina dalších možných problémů ve společnosti.

_________________________________________________________________________________________________

Tendence 21. století je ve všeobecném prolínání čehokoliv a na druhé straně v izolovanosti, kde násilný multikulturalismus je ono prolínání a izolovanost xenofobií. Reálně uvažující jedinec je pak řazen násilně do jedné ze stran, aniž by se jej někdo ptal nebo respektoval jeho názor, místo kreativity  nastupuje nálepkování či značkování. V rámci důchodové reformy bychom se těmto jevům měli striktně vyhnout a přijmout, že oponent není nepřítel. Připustit, že oponentura je více než síla moci počtu hlasů, síle "politické" vůle, síla referenda Ano/Ne. Drsná slova ale oponentury bývají drsné, čím ostřejší oponentůra, tím vyšší funkce systému.

Při dalším neslavném pokusu o důchodovou reformu se může stát reálným ono již dávno propagované:

"Bez migrace demografickou krizi nezvládneme",

kdy opět někdo je někomu prostředkem. Nacházíme se v bodu kdy jsme nebo nejsme schopni dokázat, zda důstojný život i ve stáří není nad hranice našich možností.

Čím dál víc se mluví o robotizaci práci a vývoj IT tomu nasvědčuje. Počítá s tím důchodová reforma?

_________________________________________________________________________________________________

Důchodová reforma bude předmětem a výsledkem různých komisí a politických rozhodnutí, to však neznamená, že věřejnost by z ní měla být výjmuta nebo o své vůli  byla pasívní.

Složitost doby... cíl vize udržitelnost. Dokážeme vyvíjet roboty ale důstojné stáří nikoliv - jádro pudla.

www.duchodova-komise.cz/?page_id=29